Hlavní stránka
Něco o obci
Akce
Putty tips
Hasiči
Kniha vzkazů

Historie vždy měla a má význam, nejen pro popis jevů, ale i jako živoucí nit, pro objevování zákonitostí, které mají význam nejen pro přítomnost, ale i pro výhled do budoucnosti. Uplynulé období je poznamenáno mnoha revolučními změnami a válečnými událostmi.

Minulá, současná ale i budoucí práce dobrovolného hasičského sboru není myslitelná bez pokrokových tradic a obětavé práce, které se objevují již u samé kolébky jeho vzniku a v průběhu následujících let.

Z nejušlechtilejších tradic vystupuje do popředí velká idea humanismu a tradice staré sousedské vzájemnosti, chránit svého bližního. Pomoc postiženému, společná práce pro dobro a ve prospěch celku jsou v současné době stejně platnými zákony jako tomu bylo v minulosti.

Hluboké kořeny má smysl pro povinnost a vysoký stupeň připravenosti. Ve svých základech   byla hasičská činnost vždy dobrovolná. Ne však vždy náležitě společensko – ekonomicky oceněna.

Nečiníme si nárok na to, že budeme ve všech podrobnostech přesní, protože zdaleka nemůžeme pamatovat všechny události, které se ve sboru odehrály v dřívějších dobách. Dávné i čerstvější vzpomínky jsme čerpali z pamětních knih našeho sboru a také z ústního podání členů sboru.

“Základ sboru byl položen na ustavující schůzi dne 19. ledna 1908 panem Tomášem Kalným, rolnickým synem z čísla 21, k uctění 60 let panování Veličenstva Císaře Pána Františka Josefa I.“, jak čteme v zápise z té doby.

Ještě v tomto roce, v květnu, bylo započato se stavbou hasičského skladiště, zakoupena stříkačka, výzbroj a pořízeno šactvo. Na stavbě skladiště se podíleli všichni tehdejší členové sboru. V tomto roce byl také sbor obdarován mnoha penězi od různých dárců.

Hlavní událostí ve sboru byla slavnost svěcení hasičského skladiště, stříkačky a sochy sv. Floriána. Tato slavnost se konala 12. července 1908. Jak je vidět, události kolem hasičského sboru měly tenkrát velmi rychlý spád.

V následujícím roce se ve sboru nic zvláštního neudálo. V okolí nehořelo a proto byl konán pouze ples.

V roce 1910 hasičský sbor pořádal ples a dva výlety, z toho jeden ve Vohančicích. Sbor se snaží za každou cenu uhradit náklady vzniklé se založeným sboru.

Až v roce 1911 přichází 1. zásah hasičského sboru a to v Tišnově. Tento rok sice ještě dvakrát vyjíždí hasičský sbor k ohni, ovšem vrací se zpět, protože oheň je ve vzdálenějších obcích.

V následujících letech, tj. v roce 1912 a 1913, spolková činnost částečně upadá a jsou pořádány pouze plesy.

V předzvěsti blížící se první světové války upadá veškerá spolková činnost, lidé mají obavy o svou budoucnost.

Nejtěžší chvíle v našem hasičském sboru přišly 25. července roku 1917, kdy byli povolání do války bratři: František Babák, Erazim Daniel, Method Vaverka, Jan Kladiva, Vladimír Navrátil, Jan Dvořáček, Jan Mazour, Alois Vlček a v září téhož roku ještě Antonín Staněk a Karel Staněk.

V roce 1915 se rozpoutala světová válka téměř po celé Evropě a v tomto roce jsou ještě povoláni další bratři ze sboru na rakousko – uherské bojiště. Tak odchází bratři Alois Pavlíček, Bohuslav Sedlák, Jan Koudelka, Alois Štika a Karel Staněk.

V této době ve sboru zůstávají jen čtyři aktivní členové a spolková činnost je tedy definitivně po dobu války zastavena.

V roce 1915 položili životy na bojištích bratři Alois Pavlíček a Bohuslav Sedlák. V dalším roce 1916 byli obvedeni na vojnu bratři Tomáš Kalný a Josef Babák. První  světová válka si vyžádala ještě dvě oběti z řad našeho sboru, v roce 1918 život bratra Vladimíra Navrátila a Františka Babáka, který se vrátil z bojiště z otřesem nervů a této nemoci podlehl.

Velkým štěstím bylo, že po celou dobu první světové války nebylo v okolí požáru a hasičský sbor tedy nemusel zasahovat.

Život po první světové válce se rozbíhá po roce 1919. Jsou konány řádné volby, ples a tak se znovu, téměř rozpadlý hasičský sbor, dostává do normálních kolejí. Od založení sboru se až do roku 1921 neměnil výbor i když volby byly konány. To svědčí o tom, jak tehdejší členové sboru museli aktivně pracovat. V roce 1921 do sboru přicházejí nový členové a jako důležitou událost je zde nutno vyzvednout zřízení knihovny při hasičském sboru. Je to velmi pokroková myšlenka, protože hasičská sbor mimo svého hlavního poslání, tj. ochrany majetku svých spoluobčanů, se stává také nositelem osvěty.

Dalším pěkným činem hasičského sboru bylo zřízení pamětní desky padlým občanům obce Heroltice.

V té době se již ustavují hasičské sbory v okolních obcích a v Drásově je konán v roce 1922 župní sjezd, kde také naši bratři cvičili.

V roce 1922 hasičský sbor aktivně zasahuje v Březině u Valínů, kde vznikl velký požár. První zásah při požáru v obci byl až v roce 1923, kdy hořelo u bratra Daniela.

V roce 1924 působí v obci spolek Omladina a pravděpodobně není dobrá shoda mezi hasičským sborem a Omladinou.

Velké cvičení organizoval místní sbor v Březině v roce 1925, dále se zúčastnil velkého cvičení v Tišnově, kde již Tišnov předvádí motorovou stříkačku. Ze záznamu je patrné, že této nové stříkačce nepřálo a velká radost byla i v našem sboru, když se tišnovským nepodařilo vytlačit motorovou stříkačkou vodu do struhy na Kukýrnu. Byla to jediná měřítka na posouzení, co je lepší nebo horší.

V roce 1926 se naši bratři zúčastnili cvičení v Lomničce, kde jasně vítězí. Největší radost měli z opětovného vítězství nad tišnovským sborem

Velkou událostí byl krajský sjezd hasičstva v Tišnově  roku 1927. Tam se také naši bratři vyznamenali. Dostali pochvalu za rychlý a bezvadný výkon při cvičení se strojem.

V roce 1928se bratři našeho sboru účastnili přivítání prvního prezidenta, T. G. Masaryka, v Tišnově.

Další vítězství sboru při okrskových závodech zaznamenali naši bratři v Březině, v srpnu roku 1930.

V roce 1932 hořelo na Vohančicích u pana Jurečky. Při tomto požáru zasáhli naši bratři, ale měli celkem malý úspěch. V tomto roce hořelo také u pana Dvořáčka, č. p. 3, kde místní sbor velmi dobře zasáhl.

Rok 1933 je poznamenán řadou výročních událostí. Hlavní událostí byly oslavy 25 – letého trvání sboru. Nejstarším bratrům bylo poděkováno za jejich obětavou práci a předány diplomy.

Další hlavní událostí je zakoupení motorové stříkačky, kdy tímto počinem začíná nová etapa ve vývoji sboru. Po pravdě nutno přiznat, že někteří, zejména starší bratři, se nového stroje báli a mladší se zase nechtěli učit obsluze.

Další požár vznikl u pana Hlozky v roce 1934. Při tomto požáru se odehrála soutěž obou stříkaček, a to motorové a ruční. Faktem je, že motorová stříkačka po počátečních nesnázích oheň uhasila.

V roce 1936 pomáhali naši bratři při založení hasičského sboru v Březině.

Poslední zásah hasičského sboru v meziválečném období byl v naší obci v roce 1937, kdy byla bleskem zapálena stodůlka bratra Antonína Staňka. Při tomto požáru postihla hasiče smůla, na stroji došlo k poruše.

Podobně jako před první světovou válkou, tak také v roce 1938 je ochromen spolkový život. Celý mladý československý stát žije v obavách a strachu o svou vlast. Obsazením našeho státu hitlerovskými okupanty definitivně končí činnost ve sboru a soustřeďuje se pouze na cvičení se strojem.

Další činnost sboru začíná až v roce 1945 po osvobození naší republiky. Válku nepřežil pouze bratr Jan Koudelka a těsně po válce umírá bratr Erazin Daniel. V roce 1945 zasahuje náš sbor u pana Hrušky v Březině, kde přijel k požáru dříve než sbor místních. Dále se náš sbor účastnil župních sjezdů.

Mezníkem činnosti sboru se stává rok 1948. V této době řada starších bratrů zanechala činnosti ve sboru. Během let 1948 a 1949 se ve sboru nekonala žádná činnost.

V roce 1949 se sbor účastnil zásahu při požáru stodoly pana Pololáníka, ovšem nezasáhl, protože nehrozilo rozšíření požáru.

Po roce 1950 se pomalu konsoliduje situace ve sboru. V této době zde působili bratři Ludvík Vlček, Slávek Němeček a Oldřich Krejčí.

Sbor a soutěže v požárním sportu

Od roku 1952 se konají pravidelně požární soutěže. První, které se zúčastnil náš sbor, se koná ve Veverské Bítýšce. Odtud dovezli bratři jako odměnu výzbroj po celé družstvo.

V roce 1953 nastává slavná éra požárního družstva mužů. Mimo několika místních akcí se družstvo účastnilo okresního kola soutěže a skončilo na druhém místě. Tím se družstvo probojovalo do krajského kola, kde skončilo na 24. místě. Byl to celkem neúspěch, protože jsme měli poměrně nízké hodnocení teoretické přípravy. O rok později jsme se zúčastnili okrskové a okresní soutěže, kde jsme opět suverénně vyhráli a postoupili do krajského kola. V kraji jsme skončili na 13. místě.

V roce 1955 se družstvo mužů probojovalo opět do krajského kola, kde končí na 10. místě. V letech 1956 – 57 se družstvo opět účastní okresních soutěží, kde vítězí. V této době je ve sboru velmi dobrá parta, která se hecuje navzájem, aby porazila věčného rivala, Tišnov.

Toto je již období, které větší část našich občanů již pamatuje.

          V letech 1952 – 53 byla zbudována nová požární zbrojnice s klubovnou a nástavbou kanceláře obecního úřadu. V roce 1957 byla postavena a dána do užívání požární nádrž o objemu 110 m3 . K této stavbě je nutno dodat, že byla provedena ve vzorné kvalitě. Voda, která byla do ní před lety dne 23. června načerpána, je za slunečního svitu průhledná až na dno 4 m hluboké nádrže. V té době byl zrušen obecní rybník, který dosud sloužil jako zdroj vody pro případný požární zásah a na jeho místě byl zbudován park.

V roce 1953 bylo ve sboru zřízeno a secvičováno družstvo dorostu a později ještě družstvo žen. Tato družstva zaznamenala v soutěžích, kterých se zúčastnila, velkých úspěchů.

Z dalších soutěží, kterých se družstvo účastnilo, je vrchol v roce 1961, kde družstvo zvítězilo.

V roce 1963 se družstvo probojovalo do okresního kola, které se konalo v Chudčicích. Družstvo vyjelo pravděpodobně  naposledy s povozem taženým koňským potahem. Tento čin se nelíbil tehdejším funkcionářům okresního výboru a pravděpodobně asi ani místním. V Chudčicích byl přesto náš sbor nadšeně přivítán přítomnými diváky. Tímto rokem končí nejúspěšnější období soutěží družstva mužů.

V roce 1957 bylo založeno místní zemědělské družstvo. Již od prvopočátku členové hasičského sboru zajišťovali žňové hlídky. V dalších letech požární sbor prováděl protipožární prohlídky budov a komínů.

Z další činnosti, která ve sboru probíhala se nejvíce úsilí věnovalo na organizování zvelebovacích akcí naší obce. Například na budování kanalizační sítě v letech 1965 – 75. V roce 1974 byl přestavěn kulturní dům, kde členové sboru odpracovali 4 420 brigádnických hodin.

V roce 1976 se družstvo zúčastnilo námětového cvičení ve Březině a ještě tu noc likvidovalo požár v Březině u Mičánů. Pak jsme si akci zopakovali při požáru kůlny v JZD Březina.

V roce 1977 proběhlo námětové cvičení v Lomničce. V témže roce obdrželo 10 členů organizace pamětní medaile za 50, 30 a 20 roků členství v organizaci OV SPO.

V letech 1980 – 82 se při stavbě místní prodejny odpracovalo přes 5 200 brigádnických hodin.

V roce 1983 při 75. výročí trvání požárního sboru obdrželo 10 členů čestná uznání za 30 a 20 let práce v organizaci.

V roce 1986 se podařilo obnovit výcvik družstva mužů. Od okresního výboru jsme dostali přidělenu stříkačku PS 8, se kterou se družstvo účastnilo okrskového kola soutěže v požárním sportu ve Svatoslavy s umístěním na 7. místě.

V následujícím roce se ve výcviku družstva pokračovalo. Požární sbor byl vyzbrojen pojízdnou stříkačkou PS 12 s vybavením. Družstvo mužů se zúčastňuje okrskových soutěží. V soutěži v Drásově se umístnilo  na 3. místě za družstvy Tišnova a Předklášteří.

V roce 1989 se členové sboru podílí na likvidaci požáru rodinného domku čísla 36 u Marků. Požár byl zpozorován pozdě, takže shořela celé střecha domu.

V roce 1990 proběhla likvidace požáru chaty v Seči. Během tohoto roku byla provedena obnova fasády na hasičské zbrojnici a obecním úřadě.

Nová doba si žádá nové názvy. V tomto období byl na celostátní konferenci přejmenován Československý svaz požární ochrany na Sdružení hasičů Čech a Moravy. Dobrovolný požární sbor se vrátil k původnímu názvu Sbor dobrovolných hasičů.

V roce 1992 sbor zasahoval při likvidaci dvou požárů suché trávy na Dřínové za pomoci VÚP Tišnov.

V roce 1993 zemřel dlouholetý předseda a po přejmenování starosta naší organizace bratr Zdeněk Staněk. Rozloučit se s ním přišli sbory z blízkého okolí. Nastal útlum veškeré činnosti ve sboru.

Na výroční valné hromadě v roce 1994 byl novým starostou sboru zvolen bratr Miroslav Hermann. Za finanční pomoci obecního úřadu byly pro členy sboru zakoupeny vycházkové uniformy.

V roce 1997 se zástupci našeho sboru zúčastnili svěcení sochy sv. Floriána, patrona hasičů, ve Březině.

© 2004 - 2016 by Ing. Tomáš Herrman Jste 257549. návštěvník